Přichází finanční krize?

Úvodem

Současný stav finančního systému a jeho dopady do procesu strategického řízení organizace.

Dnes, v době turbulentních až chaotických podmínek vnějšího prostředí, je nezbytné se zabývat vedle celé řady jiných „krizí“, jako např. energetické, migrační, demografické, také nastupující finanční krizí (dle vyjádření některých odborníků je nevyhnutelná). Tato finanční krize v kombinaci s jinými jevy bude mít silný a zásadní dopad na procesy, týkající se strategického plánování a řízení organizací či podnikatelských subjektů. Neustálý proud změn a jeho vlastní dynamika ve vnějším prostředí organizace vyvolává potřebu adaptace na vnější prostředí a nastavení takového vnitřního systému „řízení změn“ v organizaci, který zmírní a potlačí nárůst míry „entropie“, která ovlivňuje vlastní výkonnost. Pokusíme se nastínit v současnosti probíhající děje ve finančním systému a dopady, které tyto změny vyvolají dovnitř organizací, jejich vliv na jejich management a na procesy strategického řízení.

Stručná analýza stavu finančního systému

V současné době jsme informačně pod vlivem „expertů“, kteří nás neustále ujišťují o robusnosti a připravenosti finančního systému v ČR na možnou krizi. Je tomu tak, sdělují nám celou pravdu?

Pokud začneme analyzovat zdraví finančního systému z otevřených dostupných zdrojů a podíváme se do historie, viz. obrázek níže v našem příspěvku, který znázorňuje Agregát M2 (Agregát M1 a M2) v USA. Můžeme vysledovat, že se v současné době prudce snižuje dostupnost peněz v ekonomice. Jde o agregát M2 a M1, oběživo mimo bankovní instituce (M1) a vklady na požádání u finančních institucí (M2). Tyto informace jsou z pohledu globální provázanosti západních ekonomik relevantní i pro ČR.

Hlavní nástroje (akce) uplatňované centrálními bankami pro řízení stability finančního systému

Monetární politika centrálních bank v převážné míře využívá nastavování míry úrokové sazby jako prostředku boje proti inflaci v rámci monetární politiky. Podívejme se tedy na graf (uvedený níže pod příspěvkem), který ukazuje současný prudký propad agregátu M2, který však proběhl v USA za posledních 150 let již 4x. Po prudkém poklesu vždy následovala deprese. Jak to bude tentokrát? Z křivky předloženého grafu, která směřuje prudce dolů v posledních letech, můžeme možná spekulativně odvodit, že nás nečekají dobré časy. Pokud se podíváme na nárůst reálné ekonomiky v posledních cca. 10 letech vidíme nárůst cca. 1,5x (EUROSTAT), a vedle toho nárůst finančního sektoru, který za stejné období vykázal nárůst cca. 3x, můžeme tedy pouze z těchto údajů dovodit silnou nerovnováhu celého systému ekonomiky. Jednou z možností, která bude zřejmě vládami a centrálními bankami aplikována pro uvedení ekonomického systému do rovnovážného stavu bude záměrné vyvolání „deprese“ (viz obrázek na konci příspěvku), jako zřejmě nutného předpokladu pro nový „restart finančního systému“. Podívejme se konkrétně na USA, kde vlivem rychlého zvyšování úrokových sazeb FEDu klesá agregát M2 již několik měsíců a tím se snižuje pro klienty bank dostupnost peněz, což následně omezí spotřebu a investice v reálné ekonomice. Tento neutěšený vývoj je zřejmý ve finančním sektoru i v EU a ČR.

Inflace a snižování dostupného objemu peněz v ekonomice a jejich kombinace zřejmě povede k nárůstu nezaměstnanosti a sociálním dopadům na sociální systém společnosti (nárůstem entropie).

Např. Pojišťovací fond bank kryje úložky na účtech v EU pouze do výše 100 tisíc EUR. Banky však na krizi můžou reagovat podle přijatých zákonů v EU nástroji Bail-in nebo Bail-out. Našim čtenářům doporučujeme, aby se dobře s těmito zákony a s jejich dopady při jejich aktivaci obeznámili. V podstatě Garanční systém finančního trhu v ČR nekryje objem vkladů ani v objemu 1%, což je alarmující zjištění, které by v případě zásahu krize ve více finančních institucích a bankách způsobilo nenapravitelné škody na ekonomice v ČR a její společnosti.

Velké společnosti nevydělaly své milióny propagováním skutečných kvalit svých produktů. Zbohatly na vytvoření kultury stovek miliónů lidí, kteří kupují více, než potřebují, a pokouší se pomocí peněz zbavit pocitu nespokojenosti.

DAVID D.

Nerovnováha v bankovnictví a akce k obnovení rovnováhy?

Tlak na finanční systém vytvořený v minulých 10 letech (někteří odborníci vnímají toto období jako relativně stabilní, ale za jakou cenu) a to uvolněním měnových politik, způsobem nakládání bank s přebytečnou likviditou (umísťovanou na akciový trh, trh s dluhopisy a obligacemi atd.) a současné zvyšování úrokových sazeb použité jako záporná zpětná vazba tlumící inflační tlaky, jsou hlavní příčinnou nastupující finanční krize. Kombinace fiskálních stimulů a uvolněné měnové politiky dramaticky působících od roku 2020 (covidové období) vytvořilo velké napětí ve finančním systému a v reálné ekonomice. Vysoké podíly a držení portfolia v investičních cenných papírech a dlouhodobých dluhopisech, kdy v současnosti dochází ke snižování jejich reálné hodnoty a výnosů a neustálým zvyšováním úrokových sazeb centrálních bank, má zásadní vliv na rozvahu (aktiva a pasiva) jednotlivých bankovních domů. Tyto uvedené důvody zvyšují riziko likvidity a kapitálu v celém bankovním finančním systému. Neznamená to přeci jenom, že dnešní problémy pramení z přijatých včerejších řešeních?

Nejistota ve finančním systému USA se v současnosti přenesla i do Evropy (pád bankovního domu Credit Suisse). Otázkou času je, zda další pády bankovních domů v Evropě nebudou následovat.

Níže uvádíme inspirující obrázek vyjadřující systémovým pohledem vzniklou nerovnováhu ve finančním systému, tj. problémy a dopady finanční krize. Použitý zdroj Bain & Company.,