Entropie v sociálním systému

Pojem entropie v sociálních systémech patří k neprávem opomíjeným tématům. Zaměříme-li pozornost na oblast managementu organizací, míra entropie v sociálním systému zásadním způsobem určuje nejen efektivitu fungování organizací, ale i existenci organizací jako takovou.

Většina čtenářů se s pojmem entropie pravděpodobně setkala v termodynamice v souvislosti s II. zákonem termodynamiky při studiu přeměny energie v uzavřených soustavách. Pro tu část energie, kterou neuspořádanosti jejího směřování, nelze přeměnit v užitečnou práci byla zavedena veličina s názvem entropie.

Tento výchozí teoretický rámec entropie byl později využít v různých oborech, jako např. v mechanice, kybernetice a teorie informace atd. Pojem entropie byl interdisciplinárním transferem přenesen do oblasti sociálních systémů jako určitá metafora, neboť sociální systémy jsou, na rozdíl od termodynamických přeměn v uzavřených systémech, systémy otevřené.

Entropie v sociálním systému vzniká neuspořádaností směřování energie ve prospěch žádaného budoucího stavu. Entropii v sociálním systému můžeme tedy vnímat jako tu část energie do organizace vstupující (energie peněz, lidí, dodavatelů), která nebude přeměněna na energii výstupu, tj. zboží či služby. Nárůst entropie v organizaci pak v důsledku vede k poklesu ušlechtilé části energie transformovatelné do výstupů organizace (produktů, služeb), a naopak.

Entropie v sociálním systému organizace úzce souvisí se směřováním životní energie lidí. Klíčovým úkolem úspěšného vedení lidí je proto jednak životní energii jednotlivců aktivovat a zároveň ji směřovat ve prospěch společenství (organizace, firmy, týmu …). Pokud se to nedaří, narůstající entropie v sociálním systému postupně sníží efektivnost využívání (tzv. účiník) zdrojů technického systému organizace. Tím se vydává na cestu do „nižší ligy“ a pokud management organizace nepřijme účinné zásahy k výraznému snížení míry dosud kumulované entropie, směřuje organizace dále ke svému zániku.

„Pochybovači jsou pouze hořkým lékem proti entropii lidského myšlení“ 

 

Jevgenij Zamjatin

V čem spočívá klíč k aktivaci životní energie lidí ve prospěch organizace?

Klíčovým jsou důkladné poznání chování sociálního systému, systémová opatření a systematická práce na snižováním míry entropie v systému organizace. Správným nastavení stimulační (pravidla, odměny) a motivační (vize) složky v kultuře organizace („jak se věci dělají“) je nastartování proces energetizace lidí pro dělání „správných věcí správně“. Poměr energie/entropie v organizaci je měřítkem či ukazatelem stavu sociálního systému. Lze jej měřit, byť je to mnohem náročnější proces, než je měření zřetelně vymezených statických veličin.

Zamyšlení nad vlastnostmi entropie

Pojem entropie si můžeme lépe vyjasnit zamyšlením nad jejími některými vlastnostmi v sociálním systému:

1) Entropie jako míra podílu vstupující energie různých forem, která nebude využita ku prospěchu organizace

Příklad: Organizace rozhodnutím managementu transformuje peníze (tj. energii) získané od zákazníků k realizaci některého z cílů (např. vývoje nové produktové řady), který organizaci neprospěje (nová produktová řada na trhu neuspěje). Část energie peněz a úsilí lidí byla degradována s negativním dopadem na organizaci (snížení zdrojů pro další rozvoj)

2) Entropie jako míra neuspořádanosti stavů a nefunkčnosti procesů

Energie působící proti smyslu jejího určení způsobí nárůst entropie, který můžeme vyjádřit mírou neuspořádaností stavu a nefunkčnosti procesů. Pokud lidé neorientují svou energii ve prospěch cílů své organizace, ale dochází k jejímu tříštění a její degradaci na egocentrickou orientaci.

3) Neustále narůstání entropie v sociálním systému vede v konečném důsledku až k zániku existence.

Čím rychleji roste entropie, tím rychleji probíhá i úpadek.  Naopak snižování entropie přináší revitalizaci, oživení. Úkol manažera je neustále snižovat entropii. Čím je úspěšnější, tím je vyšší potenciál pro dosahování úspěchů.

4) Entropie vnímaná jako míra nedostatku informací

Manažeři musí mít informace široké spektrum informací potřebných k vedení a zároveň odpovídající znalosti k jejich využití. Na základě toho mohou vznikat pozitivní fluktuace (idejí), kterými s minimálním úsilím dosáhnou maximálního výstupu („minimax“). Čím je v systému více entropie, tím vzniká méně minimaxů a naopak.

Přestože je existence entropie v systému organizace a její důsledky pro management nežádoucím jevem, vytváří zároveň výzvy pro tvořivé nalézání řešení její minimalizace. Přestože, dosažení nulové míry entropie není dosažitelné ani efektivní (viz Parettovo pravidlo), je nutné stále vznikající entropii neustále snižovat na úroveň přinejmenším obstání v konkurenčním prostředí, nejlépe směřující do „nejvyšší ligy“.

Jak na entropii v sociálním systému?

Pravděpodobně se již sami ptáte, zda a jaké jsou účinné efektivní nástroje pro energetizaci lidí, která bude orientována ve prospěch organizace. Již jsme se o nich zmínili. Organizační politika a ideologie organizace, tj. základní nástroje budování organizační kultury. V jakém spektru energetizačních stavů se mohou lidé v organizaci nacházet bude tématem jednoho z dalších příspěvků.